Informace, stránka 14

Ta letošní pouť U DIVADLA byla hodně podobná těm předchozím pětadvaceti (???). Tradiční nabídka bramboráků, piva, párků a langošů byla už druhým rokem doplněna masovou pochoutkou - Alešovým kuřím okem. Park u divadla v sobotu opět zaplnil jarmark lidových řemesel. Pro pouťové veselí bylo takřka ideální počasí. Před skutečně symbolickými přeháňkami byli hosté chránění dvěma velkými stany... Slušná návštěvnost přes den, nabito večer. A to jak v pátek (hrála skupina Sopen) tak i v sobotu (tradiční ohňostroj). A tak z normálu vybočilo jen to, že jsme měli letos opravdu všechno připraveno už v pátek dávno před oficiálně prezentovanou otevírací hodinou (17.00). A pak taky, že jsme vůbec poprvé napekli bramboráky z celých 400 kg brambor (v poslední době obvyklých 350 kg bylo vypečíno už v sobotu večer). Bezmála padesátka ochotníků (vč. některých příznivců) si v útrobách divadla odsloužila další pouť. Někteří jen jednu směnu, jiní plné tři dny (a někteří i několik dní před a taky po...). Snad ke spokojenosti našich hostů.
PS: fotil kde kdo, ale asi všichni čekají na dofocení filmu, aby neplýtvali vývojkou a ustalovačem...

Naše milá paní Berta, čestná členka našeho spolku, oslavila 27. června 95. narozeniny. A proto jsme ji s Irenkou, Jindřiškou a Honzou Kadaníkem (řidičem a fotografem) v jejím nynějším domově ve Tmavém dole ve středu navštívili. Přinesli jsme jí kytičku a nějaké sladkosti. Avšak největší radost měla z houbových noků od Blanky Vylíčilové (zas jeden z dobrých Ireniných nápadů). A pak nás požádala o doušek piva, pro které Honza dojel až do Svatoňovic (blíž žádné nepotkal). Berta měla z naší návštěvy velkou radost a posteskla si, že za ní skoro nikdo nepřijde, jen občas syn Jirka... Zdravotní problémy jí už bohužel nedovolují příliš pohybu a tak většinu dne prosedí na pokoji. Je sice krásné, dožít se tak vysokého věku v duševní pohodě, ale je-li člověk odkázán na pomoc druhých a když navíc nemá nikoho, s kým by si mohl popovídat, není divu, že má někdy i ty nejčernější myšlenky. Proto bychom si měli občas najít čas na návštěvu. Nakonec je to naše nejstarší členka a má toho v paměti ještě hodně k vypravování. Stačí vzít s sebou magneťák a poslouchat. A pak taky ještě lahvičku piva (nejlépe 12°) a něco obyčejného a dobrého k snědku (chlupačky, bramborku apod.). Z toho bude mít větší radost, než z luxusní bonboniéry.
Jana Kadaníková

Včera jsem si členům postěžoval, že se nám na web nedaří dávat aktuální zprávy o akcích, kterých se účastníme. Teď jsem dostal alespoň obrázky z tradičních trutnovských Strašidláků, kde si už několik let hrajeme na pohádkové bytosti...
Bližší o této akci se dozvíme, milé děti, až zas někdy příště...
Ale ne už je tady další zprávička:
Ahoj všichni co čtou naše stránky,
ano je pravda, že Vy úpičtí nemáte potřebu si něco sdělovat po internetu, neb se stále vidíte. My co jsme mimo se sem ale občas mrkneme. Takže já Vám mohu písknout jen něco málo o Strašidlácích v Trutnově, akci místního Domu kultury. Proběhla za krásného počasí a za velkého přispění NÁS divadelníků z Úpice v sobotu 19. května. Na pomoc nám přijel třeba i Roman Janda, dnes už z Náchoda. Tato akce se nám velice líbí a všichni jsme se opět vyřádili doslova jako malé děti. A samotným dětem, pro které se akce koná, se to jistě líbilo taky. Dovolím si tak soudit podle reakcí dětí na konci putování strašidláckým lesem. Já byla strašidlo, jak jinak, a OPĚT to nejhrůznější: KOSTIDRAVKA. A dětičky řvaly a ječely a já jsem řádila víc a víc.
Myslím, že akce byla tradičně velice dobře zorganizovaná celým týmem Domu kultury, kterému velela naše Zina. Odjeli jsme jako vždycky utahaní, ale spokojení.... Mám pravdu?
Za sebe Jana Sedláčková

Minulá sobota se vepsala do historie. Zástupci našeho spolku pod názvem Tyjátr se premiérově zúčastnili nohejbalového turnaje v Markoušovicích. Během seznamování se s touto sportovní disciplínou (kdy zjistili, že na rozdíl od normálního fotbalu, zde není žádoucí trefovat síť) utržili na úvod hned dvě porážky. Jednu od pozdějšího vítěze Havlovických vodníků a druhou od Beer teamu ze Suchovršic (skončili nakonec druzi).
Pak se dostavily roztleskávačky a karta se obrátila. První vítězství a třetí místo ve skupině znamenalo postup do skupiny „středu" - hrající o 7. až 10. místo. Dvě výhry a jedna prohra - nakonec osmé místo ze třinácti zúčastněných. Vedle tohoto sportovního úspěchu získali naši zástupci i několik dalších turnajových prvenství:
Největší počet fanynek - roztleskávaček
Nejvíce popsaný účet - ve stánku s občerstvením
Nejvytrvalejší tým - vyjma „domácích" nezůstal nikdo v areálu déle
Nejstarší hráč -Jára K.
a v neposlední řadě primát k nepřekonání: Vylíčil si nalomil zápěstí, Kleiner při rozcvičování vymknul kotník, Kulhánek se spokojil s kotníkem podvrknutým... Zdravý tak snad zůstal jen Pavel Mach a zcela určitě „dědek" Kadaník (ostatně, ten šel krátce před jedenáctou jako jeden z mála těch "pár" nočních kilometrů PĚŠKY domů). Turnaj se zkrátka vydařil.
Už se všichni těší na další.

Web prý je nejrychlejším možným prostředkem šíření informací. To ale asi platí jen v případě, že se na jeho „plnění" podílí víc lidí. Když to je jen člověk jeden, pak se ta aktuálnost jaksi vytrácí...
Přesto vězte, že se v sobotu 7. dubna vydala desítka členů spolku (radši je nebudu jmenovat, abych někoho neprozradil nebo na někoho nezapomněl) do trutnovského Olympu na bowling. Odjet už ve čtyři busem z Úpice, od šesté hrát a hrát a hrát, až skoro do desáté, byl mimořádný sportovní výkon, bez ohledu na to, jak vysoké hodnoty kdo naházel a kolik „žlábků" na dráze vymetl. V těch náhozech byl suverénem Marek Zvelebil, aspirantů na titul „žlábkař večera" bylo víc, ale vymést ho ve chvíli dvojitého násobení, to už je opravdu umění (navíc za střízliva, neboť jsem dorazil později a tedy autem). Večer se vydařil. Fakt. I auto s vybitou baterkou (ach ta světla) se nám krátce po desáté podařilo rozstrkat jen po několika málo metrech...

V pátek 30. března se v Bohémě sešla lehce nadpoloviční většina členů na valné hromadě spolku, aby zhodnotila to co bylo a naplánovala to co letos bude. Se souhlasem všech přítomných se setkala povinná zpráva o činnosti a hospodaření spolku za loňský rok. Jediné co se z plánovaných akcí neuskutečnilo, byl tajný výlet. Pánové, kteří ho měli zorganizovat však tvrdí, že se uskutečnil, a že se ho dokonce vůbec poprvé v historií podařilo opravdu utajit (až tak, že o něm vlastně nikdo ani nevěděl). A co patří k hlavním bodům plánu činnosti divadelníků pro rok letošní? Vedle úkolů, které (především pro výbor) vyplynuly ze zprávy kontrolní komise, to bude nejprve dokončení nácviku nové inscenace (Velká zlá myš v režii L. Tomma), účinkování na tradičních trutnovských Strašidlácích, zajištění provozu hospůdky Na Plotě, Úpická pouť, podzimní Divadelní úsměvy a pak pochopitelně i reprízy jak nové inscenace, tak i vánoční Komedie o hvězdě. Krom toho se bude dál pracovat na digitalizaci archivu spolku, po delší době se plánuje také jedna svatba...

Jak asi mnohým neuniklo, připravuje náš soubor další hru. Tentokrát to bude opět komedie se zajímavým názvem "Velká zlá myš". Podle námětu Ivana Butlera ji původně napsali angličtí autoři P. King a F.L. Cary, kteří patří mezi přední londýnské komediografy. Napsali společně několik her, ale Velká zlá myš byla nejúspěšnější. Protože od jejího napsaní utekl již nějaký rok, bylo nutno zaktualizovat nejen děj, ale i jednání postav. A tak v úpravě a režii Ladislava Tomma vzniká jakási počeštěná a při tom typicky anglická fraška, ba dokonce crazy-komedie, plná paradoxních komických situací a gagů. Ve frašce je dovoleno vše. Jde jen o to, aby se lidé mohli od srdce zasmát, protože v tomto uklopýtaném rytmu doby si to plně zaslouží. Závěrem již jen poslední informace. Premiéra se chystá na 28. dubna 2007 (I. repríza 2. května, II. repríza 4. května, vždy od 19.30 hodin).
Předprodej vstupenek od 12. dubna v prodejně Knihy u pí. Nývltové - mobil 732 873 950 (9.00 -11.00 a 14.00 - 16.00)

Vzhledem k velkému zájmu o novou inscenaci se na začátku února v úpickém divadle uskuteční ještě jedna repriza Komedie o Hvězdě - v pátek 2 února od 19.30 hodin. Vstupenky budou v obvyklém předprodeji (tel. 732873950).
Aby nedocházelo k tomu, že se lístky zablokují, ale pak nevyzvednou, bude rezervace časově omezena! Všechny rezervované vstupenky bude třeba vyzvednout do 31. ledna, pak budou uvolněny do prodeje.

Když jsem se teď probíral všemi písemnostmi, které nová hra vyprodukovala (plakáty, programy, rezervace lístků, atd. atd...) s hrůzou jsem zjistil, že jsme v tom premiérovém shonu dočista zapomněli na jednoho z veledůležitých tvůrců inscenace. Na režiséra jsem zapomněl hned zkraje: jeho jméno chybělo na plakátu...! No snad mi věří, že to nebyl záměr, ale amatérizmus. Zdeněk Möglich, který má „na svědomí" hudební složku inscenace, na tom byl až do premiéry líp. Nechyběl ani na plakátu, ani na programu. Ale zapomněli jsme na něho v divadle! Chyběl nám (a asi i divákům) na jevišti při děkovačce (a nedostal ani tu ochotnickou večeři)...
Co k tomu dodat? Nic. Ostuda. Snad najdeme příležitost, jak to ještě napravit.
Zdeňku díky! A omluv nás za výše popsané faux pas i za to, že svým zpěvem nedosahujeme kvalit tebou napsané muziky.

Průměrná generálka (dobrá znamená špatnou premiéru a naopak), nezbytná nervozita (díky ní to nakonec všechno dobře dopadne), několik „oken" větších i menších (ty prostě být musí, bez nich by to nešlo), pár pozdních pěveckých nástupů (zpívejte si podle hudby, kterou neslyšíte), v zaplněném hledišti dvanáct volných židlí (lístky zamluvené ale nevyzvednuté, že pane...), obrovská úleva pro všechny herce (máme to za sebou) i režiséra (letos se s tím už víc udělat fakt nedalo). Výplata herců ve formě večeře (tradičně od J. Müllera ze Suchovršic, netradičně kuře namísto řízku) a pak už jen posezení v divadle s kolegy a příznivci našeho divadla. Očití svědci tvrdí, že zahlédli nad ránem přes náměstí se loudající postavu, co chvíli ze země sbírající kuřecí stehýnko, které se na tácku ne a ne udržet...
Sláva. Premiéra Komedie o Hvězdě se (soudě podle ohlasů a zájmu o lístky na reprízu) vydařila!